Dominikánská republika | Informace
Dominikánská republika se nachází na východním ostrově Hispaniola, který se nachází v Karibiku. Dominikánská republika se rozkládá v hornatém pásmu. Dominikánská republika sousedí na jihu s Haiti, na východě s Portorikem, na severu území s Bahamami, na západě s Kubou a Jamajkou. Dominikánská republika přitahuje turisty svými překrásnými a slunečními plážemi, křišťálovým mořem, exotickou přírodou a osobitou dominikánskou architekturou. Turisté nejčastěji cestují do této destinace v období měsíce dubna až listopadu, tehdy teploty nejsou tak vysoké, převládá zde slunečné a jasné počasí. Doba letu trvá asi 10 hodin.
Na území dominikánské republiky mohou Češi pobývat po dobu devadesáti dnů bez víza. Klienti si musí pořídit turistickou kartu, která stojí okolo 10 USD. Klientům tuto kartu vyřídí samozřejmě cestovní kancelář. Tato karta se dá pořídit i na některém ze zdejších konzulátů nebo přímo na letišti v Santa Domingu. Turisté musí před vstupem na území nahlásit imigračnímu úředníkovi cíl cesty a dobu pobytu. Občas je vyžadován po turistovi poplatek 20 USD při odletu.
Pokud náhodou čeští turisté budou potřebovat zdravotní péči, tak tu budou muset zaplatit v hotovosti, neboť v dominikánské republice jsou většinou kliniky privátní. Turisté by si také měli dát pozor na oblasti, kde se vyskytuje malárie. V létě na území dominikánské republiky se vyskytují hejna komárů, které přenášejí horečnatou nemoc dengue.
Turisté se mohou ubytovat buď v luxusním hotelu s veškerým přepychem. Nebo mohou dát přednost levnějšímu a jednoduššímu ubytování v penzionech. Luxusní hotely poskytují návštěvníkům také možnost zahrát si v kasinu, nakoupit v butiku, posedět v baru. Domů si mohou turisté odvést nejrůznější suvenýry počínaje od překrásných pestrých obrazů, různé sošky a figurky ze dřeva či z pálené hlíny, malovaná keramické zboží, bižuterie, zlaté či stříbrné šperky vyrobeny z polodrahokamů (jantar, tyrkys). Milovníci doutníků si mohou zakoupit dominikánské doutníky či cigára. Na tržišti nebo na plážích u stánku se dá sehnat dominikánský rum a poslechnout si žhavé dominikánské melodie.
Ve větších městech a v turistických centrech existuje dost internetových kaváren, které poskytují své služby za malou sumu. Turisté se zde mohou připojit k síti a posílat zprávy z dovolené svým blízkým nebo jen tak brouzdat po síti. Některé dominikánské hotely jsou také vybaveny přípojkami na internet. Pozor by si měli turisté dát na rozdílné napětí elektrického proudu (110 V/60 Hz) a odlišné typy zásuvek, které nejsou stejné jako ty naše evropské, proto je nutné si zakoupit před cestou univerzální adaptér, pokud by si náhodou chtěli vysušit vlasy fénem či nabít si vybitý mobil. Je také možné, že v hotelech vyšší kategorie již mají napětí 220 V a evropský typ zásuvky. Před cestou do této destinace je si lepší zakoupit nějaký prostředek proti hmyzu.
Je zde nutné si dávat pozor na své věci. Pokud turisté navštíví tržnicí či přecpané uličky, může se stát, že je okradou zdejší kapesní zlodějíčkové. Ti jsou velmi mazaní a pracují v sehraných skupinách. Po dominikánském území se dá cestovat pomocí autobusovou dopravou. Tento typ dopravy je dosti kvalitní a komfortní. Ve větších městech existuje i dostatek autobusových nádraží, naopak v malých dominikánských městech funguje jen jedno ústřední stanoviště. V rámci delšího cestování po území je lepší využít služeb autobusových společností, které poskytují klientům i komfortní vybavení jako např. klimatizaci a televizi. Pokud turista cestuje na menší vzdálenosti, je možné využít i minibusu. V Santo Domingu jezdí městské doprava, která je složena z autobusů a minibusů. Poprvé zde bylo otevřeno metro v letošním roce 2009, trať je dlouhá čtrnáct kilometrů. Turisté mohou cestovat taxíkem, ale za ten zaplatí více než za autobus. Levné jsou veřejné taxíky neboli „Caros Publicos“, ale není vhodné je využívat v nočních hodinách. Rychlejší spojení mezi jednotlivými dominikánskými městy zajišťuje vnitrozemská letecká doprava. Fungují zde také lodní pravidelné spoje, které propojují jednotlivé ostrovy a ostrůvky.
Dominikánská republika | Počasí a strava
Dominikánská republika se nelézá v subtropickém podnebí. Převládá zde teplejší podnebí, které je ovlivněno pasáty. Teplota mořské vody je v průměru okolo 26°C. Průměrná teplota je zde 34°C. Zima, se ve zdejším klimatu projevuje dosti hojnými dešťovými srážkami. V některých horských oblastech může klesnout teplota k 0°C. Od května až do října zde trvá období dešťů, není zde neobvyklé, pokud vytrvalé lijáky způsobí sesuv půdy či rozvodnění toků. Občas se zde objevují také tropické cyklony a smrště, které způsobují přírodní katastrofy. Nejčastěji se vyskytují hurikány během měsíce srpna až listopadu.
Zdejší kuchyně je výsledkem prolínání mnoha kultur, jako jsou např. africká, španělská či indiánská. Hojně se v kuchyni používá zdejší koření a další důležité přísady. Důležitou roli ve stravování zajišťuje fazole, rýže, smažené banány, ryby a mořské produkty, zelenina a maso (vepřové, drůbeží, kůzlečí, skopové a hovězí). V horských oblastech se nejčastěji připravují jídla z králičího masa, v oblasti pobřeží se nejvíce konzumují mořské plody a ryby. Pokrmy jsou dochucovány nejčastěji kořením (kari, chilli, koriandr), hojně se využívá cibule a česneku. Dále je ochucováno jídlo limetkami nebo kokosovým mlékem. V kuchyni se také používá celer a maniok. Typickým dominikánským pokrmem je (Dominikánská vlajka) dušené hovězí s rýží a červenými fazolkami, jemné jehněčí maso pečené na cibulce (chivo) a mnoho dalších jídel. Oblíbená polévka je zde hustá dýňová polévka s vnitřnostmi neboli (mondovo) nebo polévka připravovaná se sedmi druhů masa (sancocho de siete Cannes).
Dominikánské dezerty jsou velmi sladké. Charakteristickým moučníkem je smažený banán politý karamelem a posypaný nastrouhaným kokosem, karamelový krém (dulce de leche), mangový koláč, rýžový puding nebo flan. Do moučníků se dává ovoce jak čerstvé tak i kandované nebo zavařené. K pití si Dominikánci dávají různé druhy ovocných džusů, šťáv či punčů nebo osvěžující kokosové mléko. Nejlahodnějším nápojem jsou ovocné mléčné koktejly, které jsou vyrobeny z ledové tříště, kokosového mléka a ovocné šťávy. Dominikánci ale nejvíce píjí dominikánský rum, který se dává do koktejlů Piňa Colada. Zdejším zvykem je míchat rum s citronovou šťávou. Dominikánskou zvláštností je „mama juana“, jejiž přísadou je rum, červené víno, med, bylinky a stromová kůra.
Dominikánská republika | Ceny zvyklosti
V Dominikánské republice se platí měnou pesem, jenž má zkratku DOP. Ta se dále dělí na 100 centalů. Bankovní instituce otevírají kolem půl deváté a zavírají v šestnáct hodin. Některé banky mají otevřeno i v sobotu. V turistických centrech může platit turista kreditní kartou či šekem. Na tržnicích se dá koupit levnější čerstvé ovoce a zelenina. Základní potraviny turisté nejlépe koupí ve zdejších supermarketech. V dominikánských restauracích činí spropitné asi 5-10%, které si už restaurace započítává do konečné ceny. Hotelovému nosiči se dává obvykle 1 USD za jedno zavazadlo. Pokojské se běžně vyplácí stejné spropitné. Poskytnutí spropitného závisí často podle toho, zda jsou turisté s hotelovými službami spokojeni. Taxikáři dostávají spropitné kolem 10% z konečné sumy. Za velmi zdvořilé se považuje, když v kostele dá turista do kasičky při odchodu nějaké drobné. Dominikánci snídají kolem sedmé až deváté hodiny. Obědvají asi přibližně kolem dvanácté až patnácte hodiny. Večeří kolem osmnácté hodiny až dvaadvacáté hodiny.
Dominikánská republika | Historie
Tento ostrov jako první obývali indiáni neboli Tainové. V 11. století se na severu ostrova usadil kmen Karibů. 5. prosince 1492 tento ostrov objevila expedice Krištofa Kolomba. Kolem roku 1844 došlo ke vzniku nezávislého dominikánského státu. Od roku 1861 spadalo toto území pod španělskou správu. Za další čtyři roky získala Dominikánská republika už po druhé svou samostatnost. Dalším významným historickým mezníkem je rok 1882, kdy se dostal k moci diktátorský přestavitel Ulises Heureaux, který území vládl 17 let. V roce 1916 až 1924 byl tento stát obsazen spojenými státy americkými. V osmdesátých až devadesátých letech prošla dominikánská republika ekonomickou krizí. Během roku 2002 došlo k úmrtí Joaquín Balaguer.
